Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kalendárium 2014

26. 1. 2015

 

Leden 2014
Ve druhé polovině ledna dorazilo konečně mrazivé počasí, do té doby teplotně nadprůměrné hodnoty. Nejnižší teplota v měsící byla naměřena 25. ledna 6:00 a to -14 °C.
Před mrazy jsem zateplil vchod do sklepa a také dvěmi vrstvami bublinkové folie překryl SZ stranu skleníku, odkud mám největší úniky tepla. Folii jsem uchytil z vnější strany do rámů oken a trámů vruty přes dřevěné latě. Započal jsem s temperací skleníku, kdy byla teplota již na -2 °C, nyní držím teplotu kolem nuly.
Cca jednou týdně provádím kontrolu sklepu, zejména na výskyt plísní- zatím vše v pořádku. Ve sklepě zimuji většinu Poncirusů a fíkovníků. Skleník kontroluji cca dvakrát v týdnu, tam se mi vyskytla černá plíseň na listech, v místech kde skapávala zkondenzovaná vlhkost ze střechy- nyní už je to v pořádku. Ve skleníku zimuji převážně citrusy a palmy.
Koncem ledna jsem nařízkoval několik odrůd fíkovníků a to jednak mnou pěstované, ale také nově získané. Použil jsem směs perlitu a substrátu v poměru cca 1:1. Letos bych rád rozšířil fíkovníky o další odrůdy, u kterých je šance dozrání plodů v našich podmínkách z letorostů, proto uvítám případnou nabídku řízků, nebo rostlin fíkovníků.
Konečně začaly po ¾ roce klíčit semena palmy Jubaea, u semen Butie jsem zatím klíčení nezaznamenal.

 

Únor
Nadprůměrné denní teploty a relativně méně srážek- tak bych charakterizoval letošní únorové počasí. Za slunečních dnů, jsem byl již nucen větrat prostor ve skleníku a provést větší zálivku rostlin. Koncem února jsem začal skleník přitápět, abych urychlil rašení citrusů.
Raší některé fíkovníky z lednového řízkování a abych už neměl vůbec žádné místo na parapetech, tak jsem vysel semena citrumela. Odzimoval jsem venku vysazené trifoliáty, zimu přežily dobře, omrzly jen nevyzrálé výhony. Ve skleníku rostliny přežily zimování dobře, poměrně malý opad listů až na odrůdu BA9, kde mi starší rostlina, ale i loňský roubovanec shodil v únoru všechny listy. Domnívám se, že příčinou bylo rychlé ohřátí vzduchu sluníčkem, kdy půda byla ještě chladná a kořeny nestačily dodat potřebnou vláhu. Možná je BA9 na toto více náchylná.
Ze sklepa jsem vynosil do skleníku fíkovníky, a díky teplému počasí jsem si udělal „fóra“ a zasázel do země ovocné stromky a zimolezy. Postupně budu sázet další ovocné dřeviny (jostu, kanadské borůvky, rakytník a muchovník.
Koncem února jsem provedl preventivní postřik proti sviluškám, neb jsem na jedné rostlině v paždí větví našel poměrně hodně těchto potvor. Dále jsem provedl řez v podstatě u všech citrusových rostlin.

 

 

Březen
V březnu konečně vydatněji zapršelo. Jednak to již příroda potřebovala a za druhé jsem mohl naplnit své „ hladové sudy“ dešťovou vodou.
Většina citrusů koncem března má již narašeno, na některých se již vyvíjejí poupata. Po loňském pauzírování mandarin, nasadily letos mandariny Wakayama a Kawano velké množství poupat. Dále raší ve skleníku umístěné fíkovníky, na některých se tvoří plody, což by mohlo být příslibem dvou letošních sklizní a snad se konečně dočkám plodů i z mého noname fíkovníku, který jsem loni vykopal a přeasdil do květináče
Opět jsem objevil mrchy svilušky, proto jsem provedl další postřik a příští již bude s jiným insekticidem, neb mám podezření, že začínají být imuní vůči přípravku (Vertimac) co používám.
Klíčí semena citrumel v truhlíku za oknem a začínají klíčit i trifoliáty vyseté do bedýnky a umístěné ve skleníku. Trifošky vyseté ven do záhonu zatím neklíčí. Venku vysazené trifoliáty se začínají probouzet.
Ze skleníku jsem vynosil všechny starší palmy, ať pomalu přivykají na venkovní podmínky.
Zakořeňované řízky z fíkovníků již ve většině případů vykazují rašení, či již rostou. Příští měsíc je pravděpodobně přesadím a přemístím do skleníku.
Ze skleníku jsem na konci března odstranil bublinkovou folii, která kryla západní stranu skleníku. Toto jednoduché zimní opatření se mi osvědčilo.

 

Duben
Počátkem dubna panovalo pravé aprílové počasí, konec dubna byl poměrně teplý a doprovázený silnými bouřkami. Ukončil jsem přitápění a letošní spotřeba proudu byla 208 kW (cca 20 kW za zimu, zbytek za únorové, březnové a dubnové přitápění+ventilátor).
Všechny citrusy jsou v růstu, mandariny a ponderosy v plném květu, což je cca o měsíc dříve, než v loňském roce. Z mandarin letos kvetou odrůdy Marisol, Wakayama, Kawano, Miyagawa, Miyagawa 00, Zorana a Silverhil (mladé rostliny, proto plod neponechám). Z citroníků pokvetou odrůdy Lisbon (loňský roubovanec), Meyer, Vilafranca, Zagara Bianco a z pomerančovníku má nasazeno Waschington, Cotidiana a poprvé i Navelina. Z ostatních odrůd Rangpur, C. myrtifolia Chinnoto (loňský roubovanec), Pursta, C. medica Budhova ruka, Fortunela margarita BIG a obavata.
Bohužel mi postupně zasychá citroník Pavlovský, kterému nevím proč se ve skleníku, ani posléze v kanceláři „nelíbí“a postupně odchází. Už loni jsem kontroloval kořeny, byly v pořádku, přesto rostlina přirůstala velice pomalu, letos shodila listy a zasychají větve.
Do květináčů ve skleníku jsem zapíchal lepové desky, hlavně ze zvědavosti, co mi tam leze a lítá za havět a v drtivé většině jsou na deskách přilepeny mušky smutnice.
Některé opuncie vysázené v loni na podzim na venkovní skalku již jeví známky rašení. Letošní nestandardní zimu přečkaly bez jakéhokoliv krytí. Venku vysazené trifošky rostou od počátku dubna, trifošky umístěné venku v nádobách rostou někdy od poloviny dubna. Vyseté trifošky v bedýnce jsem přenesl ven a zde pomalu rostou. Po vysetých trifoškách do záhonu není zatím ani stopa.
Réva (Kardinál) vysazená ve skleníku má letošní přírůstky už daleko přes metr a musel jsem ji začít vyvazovat. Letos by již mohl tažeň dosáhnout potřebné finální délky.
V prosinci zakoupené prostokořené Tomely se začínají konečně probouzet. Tipo vypadá dobře a raší na několika místech z roubované části, ale druhá odrůda (teď si nevzpomenu na název) raší bujně z podnože, ale roubovaná část vypadá, že zaschla.
Většinu řízkovaných fíkovníků jsem po přesazení již přenesl z baráku do skleníku. Opravdu se mi zatím jeví období po přesazení zakořeněných řízků fíkovníků jako kritické. Většina z nich roste pomalu, nebo stagnuje. Řízky, které jsem kořenil přímo v nádobě se substrátem a chytily se, nyní rostou dobře.
Poprvé jsem vyzkoušel zálivku z kopřivového výluhu. Zatím vím jediné- smrdí to hrozně!
Během května se postupně pokusím aktualizovat fotoalbum rostlin.

 

Květen
Počasí převážně teplotně a srážkově průměrné s ranními mrazíky na začátku měsíce. Konec byl naopak teplotně podprůměrný, větrný a deštivý.
Provedl jsem redukci nasazených plodů s ohledem na stav a stáří rostlin- u mandarin to byly desítky plodů co jsem otrhal. Wakayama mi letos dělá radost- po loňské pauze opět bohatě nasadila (některé plody jsou již ve velikosti cca 2 cm) a zároveň i ukončila první růstovou periodu. Stává se my a to zejména právě u mandarin (letos např. Kawano), že sice bohatě kvetou, ale na jaře nerostou.
V polovině května jsem vynosil ven citrusy, které budou letněné. Díky nárazovým větrům jsem velké citrusy i přes poměrně dobré zabezpečení proti převážení našel několikrát povalené. Ze zkušenosti získaných z minulých let je nenechávám ležet přes noc, protože slimákům jejich listy i přes silné aroma velice chutnají a již se mi stalo, že jsou schopni za jednu „vlhkou“ noc v podstatě zdevastovat olistění celé větve ležící na zemi.
V podstatě všechny letněné fíkovníky poškodily ranní mrazíky z počátku května. Většinu poškozených listů jsem nakonec otrhal, neb na fíkovníky byl hrozný pohled. Nyní na nich již začínají růst nové nepoškozené listy. Můj vykopaný noname fíkovník stále drží plody a to jak ten letněný, tak jeho vzrostlý řízek umístěný ve skleníku- takže věřím, že letos ochutnám.
Letněné palmy (kanárka, fortunei a takil) pomalu rostou a oproti loňsku viditelně zasílily. Na jaře přesazené loni vyseté Waschingtonie se po měsíci stagnace konečně začínají mít k růstu. Ostatní loňské semenáče (Sabal, Nannorhops, T. fortunei) tak nějak stagnují. Jubaei a T. takily mám stále ještě v obýváku za oknem, ale je otázka dnů a půjdou ven. Nevyklíčená semena Butií jsem odnesl na začátku května opět do sklepa a za dva měsíce je zkusím probudit ke klíčení- za rok nevyklíčilo ani jedno semeno této krásné palmy a loni získané roční rostliny po zimě zkomírají, tak mě to o to více mrzí. Můj oblíbený stříbrný Nannorhops jsem na začátku května skoro upekl za oknem ve skleníku. Listy uschly a skoro jsem jej vyhodil, ale bylo mi to líto a tak jsem ho umístil do rohu a doufal, že se stane zázrak…no a stal- po cca 14 dnech začal pomalu růst. Sice neraší nový list, zatím odrůstají ty uschlé, ale jasný kontrast uschlých listů s částí živou je neoddiskutovatelný.
Uvažuji, že bych příští rok na jaře vysadil takil do volné půdy s tím, že jej budu na zimu samozřejmě krýt a možná i přitápět kabelem. Problém by nebyl jej vysadit ještě letos, ale momentálně není kam, neb zahradu mám stále „ve výstavbě“.
Opuncie jsou v růstu- viditelné přírůstky u většiny loni na podzim zapíchaných placek potvrzují, že to „daly“. Kočky si oblíbily opunciovou skalku jako místo k vykonání potřeb a vydatně ji hnojí. Jsem zvědavý jestli tam budou chodit „hnojit“ i za rok, či dva až budou opuncie narostlé :-D.
Tomely Tipo a už jsem si vzpomněl na tu druhou odrůdu- Shin Na Da (SND) rostou. Sice SND vypadal, že roub komplet zaschl, ale z místa asi těsně nad srůstem vyrašil. Jistotu, že je to z roubu 100 % nemám, ale okometricky to tak vypadá. Překvapilo mě jak podnož- lotus bujně rašil z podzemní části- čekal bych, že bude rašit z kmínku, ale možná je to normální, zkušenosti s tomely nemám žádné.
Přesadil jsem letošní semenáče citrumel a část trifošek. Loňské citrumela jsem přenesl ven aby rychleji sílil kmínek na úkor růstu do výšky- příští rok už budou k roubování. Trifošky jak letošní, loňské i starší mám všechny venku. Letošní přesazené citrumela zatím nechávám ve skleníku, aby rychleji zakořenily a možná je tam letos nechám celý rok. Přeci jenom s trifoškou se tolik necrcám jako s citrumelem, i když je to pro mě zatím podnož číslo 1. Ale hold semena citrumel nejsou tak dostupná a navíc je kupuji. Samozřejmě vím, že citrumelo se dá snadno množit řízkováním, ale jednak jsem neměl z čeho brát, a za druhé si stále myslím, že kořenový systém semenáčů je vždy mohutnější. Navíc citrumelo za dva roky od vysetí má sílu kmínku tužky a více (roste a sílý mým odhadem 2-3 x rychleji oproti trifošce), takže jestli mám další rok čekat na řízek aby zesílil, nebo semenáč vyjde prakticky časově na stejno.
 
 
Červen
První polovina měsíce teplotně nadprůměrná a až na jeden vydatný slejvák bylo sucho. Druhá polovina teplotně průměrná, koncem měsíce konečně zapršelo.
Některé citrusy rozjíždějí druhou letošní růstovou periodu. Letněná citrumela přibrzdily růst, ale o to rychleji zesílily, proto jsem se rozhodl, že na ně naroubuji několik odrůd, no a jelikož zbyl nějaký materiál, narouboval jsem něco i na podnože trifoliát. Nejvíce jsem se obával vysokých teplot ve skleníku, díky venkovním teplotám nad 30 °C, které se dostavily několik dnů po tom co jsem rouboval. No a vypadá to, že většina roubů se ujmula, některé již raší a „překvapivě“ ty na citrumelách. Prostě jejich mohutný kořenový systém oproti trifoškám má asi něco do sebe. Poznámka: 15 měsíců od vysetí, jsou podnože citrumel co se týče vzrůstu a síly kmínku na úrovni cca 2-3 letých trifoliát.
Provedl jsem redukci plodů nasazených citrusů a u prvně plodících rostlin mladých roubovanců jsem se rozhodl, že plody neponechám. Raději nechám rostlinu ještě růst a sílit, je to taková „investice do budoucna“.
Opět jsem našel svilušky na některých rostlinách, proto jsem na nic nečekal, páč ty se rozmnožují velice rychle a postříkal. Je zajímavé, že je většinou objevuji na citronících.
Přesadil jsem semenáče Jubaei a přenesl je z poza okna ven- uvidíme jak porostou. Letněné semenáče Waschingtonií jsou v růstu a viditelně sílý, to samé trachýci a Ch. humilisky. Dvě humilisky odhadem cca 3-4 leté, jsem zakoupil v zimě ve výprodeji v OBI po 60,- Kč. Jejich stav odpovídal ceně- zasazeny v „betonovém“ substrátu, hubené, některé listy flekaté, ale risknul jsem to a po přesazení nyní krásně rostou. Tento měsíc jsem zakoupil P. Canariensis v Baumaxu za 130,- Kč, měli velký výběr, takže jsem si vybral tu s nejsilnějším kmínkem, která tam mezi všemi na mě vysloveně mrkala J. Samozřejmě hned byla přesazena a nyní již vykazuje růst.
Fíkovníky z jarního množení již rostou a tak jsem aktualizoval seznam odrůd. A abych jich neměl málo, přibyly další odrůdy- zatím tedy jen řízky, které jsou nyní ve fázy zakořeňování. No, ještě že mám sklep, do skleníku by se mi již na zimu všechny rostliny nevešly. Sklidil jsem první dva fíky z „mého“ noname označeného jako VELE1. Váha obou plodů byla cca 110 g, chuť sladká, ale i trošku „vodnatá“, fíkovník má nasazenou i letní násadu, tak uvidíme jaká bude chuť dalších plodů. Jen podotýkám, že plody jsou z fíkovníku umístěného ve skleníku, větší VELE1 je letněný, zde plody ještě nedozrály a letní násada zatím není. Fotky sklizených plodů jsou v galerii.

Díky delším období sucha jsem jak v loni, tak letos měl problém s nedostatkem dešťové vody, respektive jsem byl nucen používat vodu studniční. Proto jsem na stodolu z jedné strany instaloval okap a pod něj kubíkovou nádrž. Navýšil jsem tak možnou kapacitu o více jak 100 %. Hned následující týden po umístění nádrže se mi díky vydatnému dešti z jedné poloviny zaplnila. Navíc vše za hubičku- okap a háky od souseda, nádrž za odvoz, svod jsem měl, tedy investice jen do spojovacího materiálu- paráda.

 

Červenec
Během tohoto měsíce panovaly letní až tropické teploty s občasnými přeháňkami a přívalovými dešti. Bohužel během jedné bouřky, která travala cca 1h napršelo přes 70 mm srážek a byla doprovázena kroupami. Letněné rostliny tak byly z menší či větší části poškozeny, zejména listy byly posekány kroupami, bez úhony přežily palmy.
Konečně jsem si splnil svůj malý sen a to vysazením citrusů do volné půdy ve skleníku. Vykopal jsem v opukovém podloží díru přes 50 cm hlubokou o šířce cca 40 cm, zaplnil pěstebním substrátem (rašelinový substrát od AGRA smíchaný se zahradní hlínou, pískem a přidal jsem rohovinu se síranem amonným). Ve květináčích jsme uříznul celé dno, umístil je do díry na substrát, tak, že cca ½ květináče je nad úrovní podlahy a citrusy do nich přesadil a doplnil substrát. Tento způsob jsem zvolil proto, abych „navýšil“ hloubku pro kořenový systém z důvodu opukového podloží a také v případě, že se rostlinám z nějakého důvodu nebude dařit, mohu je vykopat a část kořenového balu bude bez poškození. Pro představu jak to ve finále po přesazení vypadalo se můžete podívat ZDE. Takto jsem vysadil tři citrusy- mandariny Wakayama a Marisol a citroník Villfranca. Pokud se toto pěstování v mých podmínkách osvědčí, plánuji v příštím roce vysazení dalších rostlin.
Postupně sklízím plody z fíkovníku VELE1 a to jak z toho ve skleníku, tak letněného a musím říci, že proti ochutnávce dvou prvních plodů jsou ty další již krásně sladké. Dle průběhu léta to vypadá, že ochutnám plody z tohoto fíkovníku i z letní násady. Letní řízkování fíkovníků se jeví velmi nadějně a tak to vypadá na úspěšné rozšíření o další odrůdy.
 
Při cestě ze služební cesty jsem se zastavil v Břeclavi u p. Leisse. Ochotně mne provedl svou subtropickou zahradou a já jen litoval, že jsem neměl více času. Odvezl jsem si dvě odrůdy fíkovníků, které jsem měl objednané a to Violeta Dauphine a Romano Nero.
U letněných citrusů a T. takil s nástupem intenzivního slunečného záření začaly listy měnit barvu do zeleno-žlutého zabarvení, tak jako každý rok. Problém jsem vyřešil (uvidím jestli jen dočasně, či natrvalo) dostatečnou a pravidelnou zálivkou a dodáním živin a stopových prvků.

 

Srpen
První polovina měsíce teplotně průměrná, ta druhá však byla teplotně podprůměrná a poměrně vlhká, 25 dne jsem ráno naměřil pouhé 2 °C.
Plody na citrusech nabyly na objemu, některé citrusy „šly do květu“. Z mandarin drží úspěšně plody Marisol, Miyagawa, Kawano, Wakayama (zde jsem možná ponechal více plodů, než by bylo dobré, protože rostlina druhou růstovou periodu vůbec nenastartovala). Z pomerančovníků pak Navelina (letos prvně) a Waschington. U Naveliny odhaduji a zároveň doufám, že by ten jeden plod na něm mohl ještě letos uzrát v odpovídající kvalitě, u Waschingtonu si naděje nedělám. V srpnu vykvetla i pozdější odrůda Cotidiana- schválně ponechám několik plůdků přes zimu na rostlině, možná by mohly v růstu pak pokračovat příští rok a třeba i dozrát. Tradičně bohatě nasazeno mají Fortunely, zato u citroníků je to letos bída- vím, že drží Villafranca, Z. Bianco opad, Lisbon- plody jsem záměrně otrhal (mladá rostlina), to samé na Meyeru a Lunário jsem z poměrně velké části seříznul, neb měl už značně vyholené větve a co zbylo myslím, že opadalo. Z ostatních citrusů drží plody standardně ponderosa, rangpur, kalamondin. A tradičně naopak se neudržely na „budhovi“. Je ale pravdou, že mnoho dalších odrůd jsem o plody záměrně připravil já (mladá rostlina, nebo pozdní násada).
Poncirusy v zemi rozjely druhou růstovou periodu, která již není tak „bohatá“ jako ta první (z pohledu počtu narašení). Na jedné z nich narostly pro mě překvapivě dlouhé trny. Neměřil jsem je, ale narostly odhadem cca 7-8 cm dlouhé (na letorostech).
Tangelo BA-9, které bylo po zimě „na odpis“ poměrně silně v minulých měsících obrazilo a tak si vysloužilo ještě šanci. Citrusy vysazené do volné půdy ve skleníku prosperují zatím dobře. Parádně zesílily podnože loni vysetých citrumel, po vynesení ven nejdříve vypadaly, že se jim to nelíbí, ale pak to rozjely- příští rok bude na co roubovat.
Mnoho fíkovníků má nasazenou letní násadu plodů a tak pokud se počasí v září umoudří, mohla by část těchto plodů ještě dozrát. Řízky fičáků od Michaly se až na jednu odrůdu (Kadota) ujaly a tak byly přesazeny, neb ve většině případů byl již kelímek zcela prokořeněný. Vážně uvažuji, že do skleníku vysadím fíkovník od Standy (S. Dalmatian). Sice se připravím o nějaké místo, ale pokud bude pravidelně přinášet kvalitní fíky jako Standovi, pak mi to za to stojí.
Palmy T. takil, fortunei i canariensis pěkně rostou. U velké kanárky jsem již ořezal všechny listy narostlé ještě na původním stanovišti, tedy v bytě- ve srovnání s letos narostlými byly ohyzdné. Humilisky sice vytlačily letos několik listů, ale jsou poměrně malé oproti těm původním- což netvrdím, že je to špatně. Semenáče Waschingtonií letos nějak moc nerostou- je pravda, že byly letos přesazené, ale čekal jsem od nich více- uvidíme příští rok. V Baumaxu jsem zakoupil další P. canariensis. Jednak byla ve slevě a za druhé tam opět na mě jedna doslova čekala- v porovnání s ostatními měla silnější kmen a tak jsem neodolal.
Tomely tak nějak pomalu rostou, ale žádná velká hitparáda to teda není. Nezdá se mi ani jejich barva listů, uvidíme příští rok. Je ale fakt, že jsem rád, že se po zimě vůbec ujmuly, pak dostaly kroupama a i slimáci něco z nich „zakously“.
 

Září, říjen

Z časových důvodů jsem nestihl zapsat záznam do kalendária, ale shrnul bych to asi takto. Září teplotně podprůměrné počasí, které se pravděpodobně podepsalo na tom, že letní násady fíků nedozrály u žádné letněné odrůdy.

Říjen teplotně nadprůměrný, proběhl jeden mrazík -3 °C, jinak ranní teploty nad nulou.

Začaly se vybarvovat plody mandarin a koncem měsíce byla provedena první probírka plodů mandariny Wakayama- viz. fotogalerie.

Všechny letněné rostliny ponechány díky příznivému počasí stále venku.

 

Listopad, prosinec

Palmy byly odneseny na zimoviště do skleníku koncem listopadu, letněné citrusy a fíkovníky ponechány do začátku prosince venku, opakovaně prošly několika mrazíky kolem -3°C, všechny rostliny bez újmy na zdraví.

Fíkovníky uklizeny do sklepa, citrusy na zimoviště do skleníku, kde bude držena min. teplota kolem nuly. Temperace bude zajištěna jako loni olejovým radiátorem a stolním ventilátorem (pro nucenou cirkulaci vzduchu).

Během kontroly opět zaznamenán okus rostlin umístěných na zemi pravděpodobně myší/mi, které v podstatě komplet sežraly mladé řízky fíkovníků a některé loňské semenáče trifoliát. Proto semenáče trifošek byly přeneseny do sklepa. Ošetřeno jedem a letos po vynesení rostlin budu muset najít díru, kudy se do skleníku ze stodoly dostaly a zazdít.

Provedl jsem pokus na Fortunele, u které jsem podcenil šedou plíseň a v podstatě napadla celou rostlinu. Proto jsem ji zabalil do pytle a vysířil sírou. Plíseň sice zastavená, ale stejně všechny listy opadaly, ač to v prvních dnech po aplikaci vypadalo dobře) a to pravděpodobně popálením kyselými plyny, potažmo kys. siřičitou, proto tuto metodu nezkoušejte. Pokud sířit, tak bez rostlin.

V prosinci jsem sklidil plod Naveliny a několik plodů Waschingtonů. Plod Naveliny byl plně vybarvený, 298 g těžký, dobrý, ale chutí se kupovaným pomerančům se nevyrovnal. Plody Waschingtonů byly nevybarvené, menší se silnlnější kůrou, ale chuťově kupodivu lepší od Naveliny. Z ostatních bylo letos dále sklizeny plody z rangpuru, F. japoniky, ponderosy, limetky a ponechány citróny na lunáriu a vilafrance, ke kterým se již teď nedostanu.

Během prosince naměřen přízemní maximální mráz -10 °C a -8 °C, teplota ve skleníku (bez temperace) během těchto dnů spadla někam k -2 °C.