Jdi na obsah Jdi na menu
 


Roubování

30. 8. 2013

 

Roubování
 
Tento článek je směřován k pěstitelům kteří nemájí tolik zkušeností, či budou roubovat poprvé. Nechci se zde pasovat do role nějakého zkušeného pardála, protože tím rozhodně nejsem a ani zde do detailu malovat přesný postup roubování. Toho si myslím, že je v literatuře, či na internetu mnoho. Ale rád bych předal svoje zkušenosti a postřehy získané pravidelným roubováním.
 
Období roubování bych u sebe rozdělil do dvou etap. V první etapě sbírání zkušeností a bohužel nedostatek podnoží. Druhá etapa, ta trvá prakticky dodnes a vychází z nabytých zkušeností z etapy první.
 
Z počátku jsem rouboval výhradně do rozštěpu na podnož trifoliáty a jelikož jsem silných podnoží moc neměl, tak ve snaze získat co nejvíce vlastních roubovanců jsem rouboval i na podnože o síle cca 2mm. V případě slabé podnože jsem ji rozříznul žiletkou a roub seříznul do klínu (také žiletkou). Místo jsem pak omotal PVC páskou, kterou jsem si předtím připravil z klasické roubovací pásky, ale ještě jsem ji podélně rozstříhnul na tři slabé pásky. Samozřejmostí bylo přetažení oroseného sáčku, či PET láhve pro udržení vzdušné vlhkosti, aby roub nezaschl. Úspěšnost roubování byla vcelku vysoká, sice jsem si nevedl statistiku, ale překvapilo mne, že se většina roubovanců na slabých podnožích ujala…Ale…prakticky všechny roubovanci na takto slabých podnožích po růstu první periody pak do konce roku prakticky stagnovala, nebo rašily velmi slabé výhony které následně oschnuly. Následující rok slabé přírůstky, u některých roubovanců dokonce nulové. Prakticky až druhý rok po roubování některé roubované rostliny „ožily“ a začaly růst, ale v porovnání s roubovanci dva roky starými se onen „slabý“ roubovanec nikdy nemohl zdaleka měřit. Je logické, že pro tak slabé podnože byly odebrány nevyzrále rouby (což také hraje svou roli) a musím podotknout, že tyto zkušenosti mohu tvrdit ve spojení s podnoží Poncirus trifoliata. Ta sama o sobě nevykazuje překotný růst a zejména kořenový systém nemá tak mohutný jako jiné podnože.
 
V té době jsem se v nějakém fórku, tuším www.citrusy.cz (dnes k velké škodě zabanované fórko) dočetl o použití kolíčku, místo klasické pásky ke stažení roubovacích ploch. Z obav před možnými plísněmi jsem zvolil kolíčky plastové a světe div se, ono to fungovalo. Prostě rozříznout, vložit roub, srovnat strany a secvaknout kolíčkem, někdy jsem dal kolíčky dva pod sebe. U slabých podnoží jsem musel dokonce podnož vyvázat k tyčce, protože mi ji kolíček ohýbal. Ale jak jsem postupně přešel na podnože silnější, tak zde kolíčky použít nešly, respektive neměly takovou sílu, aby dostatečně stlačily rozříznutou podnož s roubem k sobě. Což znamenalo návrat k roubovací pásce.
 
V současné době, po zkušenostech s roubováním slabých podnoží nechávám podnož zesílit alespoň na 4-5 mm v místě roubování. Dalo by se napsat, že čím silnější podnož, tím mohutnější kořenový systém a tím větší a silnější přírůstky roubovanců. Čas který ztratíte čekáním na silnější podnož vám následně roubovanec na této podnoži vrátí mnohem bujnějším růstem. Jenže se silnější podnoží narazíte na problém se sílou roubu.
Proto jsem začal zkoušet i jiné druhy roubování a to do rozštěpu, kdy jen jedna strana „kambia“ na roubu se dotýká „kambia“ na podnoži (silnější podnož oproti roubu). Takový roub jsem seříznul do klínu, ale zároveň i skosil k té straně, kde roub po vložení do podnože nezasahoval až ke kraji. Pokud by jste roub nezkosily k jedné straně, vznikne vám v podnoži velká rána, která sebou nese velké riziko infekce, nehledě na to, že roubované místo vypadá ošklivě. Zkusil jsem několik pokusů s tímto druhem roubování, ale žádný se mi neujmul. Proto jsem začal zkoušet roubovat na kozí nožku a za kůru. Roubování na kozí nožku jsem zkoušel z obav vylomení roubu, kdy na kozí nožku má roub s podnoží o něco větší styčnou plochu pro srůst oproti roubování za kůru. Ale toto roubování bylo pro mě poměrně pracné a hlavně bez úspěchu. Zato roubování za kůru, bylo oproti tomu jednodušší, tím i rychlé a hlavně s vysokou úspěšností. Nestalo se mi, že by se mi později ujmutý roub vlastní vahou vylomil. Chce to jen do doby než „spoj“ zdřevnatí více opatrnosti při manipulaci a vyvazování, pak už je to v pohodě. Časem jsem začal seříznuté rouby ještě na konci (2- 3 mm od konce) seřezávat z boku do špičky. Takto upravené rouby lépe pod kůru zajely a i lépe držely při uvazování páskou. Délku seříznuté plochy roubu při roubování za kůru volím dle síly podnože (cca 12- 20mm). Čím silnější podnož, tím delší řez a tím větší plocha pro ujmutí a pevnější spoj. Je potřeba ale zmínit, že u roubování za kůru, je jedno omezení a to, že podnož musí být v míze, to znamená (musí rašit), jinak kůra půjde velmi špatně odchlýpnout (podnož v míze je výhodou pro každý druh roubování, urychlý to srůst ran a rašení). Podnože většinou neseřezávám nožem jak je doporučováno, ale jednoduše jí ucvaknu ostrýma kleštěma na větve. Na podnoži si najdu nejlepší místo pro svislý řez, kde v místě, kde dojde k odchlýpnutí kůry nerostou trny, listy, či větvičky. Předtím, než roub zastrčím, si kůru opatrně odchlýpnu od dřeva špičkou nože. Pak roub zastrčím za kůru velmi snadno a mám i jistotu, že kůru ani roub nepoškodím. Roub zavážu páskou cca 4- 5 mm širokou a při omotávání ji držím vždy v mírném tahu, aby při obtočení podnože s roubem měla „svírací“ efekt.
 
Při roubování je dobré myslet i na to, že se roub nemusí ujmout a měla by být možnost podnož přeroubovat. To že se roub neujme zpravidle zjistíte během 2-3 týdnů- roub začne černat, nebo zasychat. Doporučuji nečekat na zázrak (ten se nedostaví) a co nejdříve přeroubovat. Pro tento případ doporučuji v případě, že nemáte dostatek vlastního roubovacího materiálu si uschovat „zbytky“ roubů z prvního roubování někde v ledničce, v navlhčeném sáčku (vyhodit je po ujmutí můžete vždycky). 
 
Ještě zmíním naoko banální záležitost, kterou je udržení 100 % vlhkosti vzduchu a následné navykání roubu na normální podmínky. Nejčastěji se asi používá PET láhev (ani já nejsem vyjímkou), pouze pokud roubuji výše a láhev nedosáhne do květináče, pak zakrývám PE sáčkem. Lepší je obyčejný, ne mikrotenový, který se muchlá a nedrží tvar. Asi jednou týdně vyvětrám pod krytem roubů jako prevence proti plísním. A teď poměrně důležitá věc a to přivykání vyrašeného roubu na normální podmínky. Mám odzkoušený tento postup: při nalití pupenů, nebo náznaku rašení roubu už začínám lehce větrat. U PET odstraním víčko, u sáčku odstřihnu roh, nebo oba rohy. Takto ponechám několik dnů a poté PET odstraňuji. U sáčku po několika dnech zvětším rozstřihnutím otvor a po několika dalších dnech odstraňuji sáček zcela. Pokud by jste nechali ve 100 % vlhkosti narůst velký výhon a pak teprve postupně přivykaly, bude proces přivykání na normální podmínky daleko delší a i tak je možné, že vám výhon zaschne, jelikož celý vyrostl ve vlhkém prostředí. Ono 100% vlhké prostředí je tvořeno proto, aby neuschl roub do doby než se ujme, ne proto aby jste v něm rostlinu dále pěstovali.
 
Pokud bych měl nějak vyhodnotit procentuální úspěšnost mého roubování, bude odhadem ležet někde mezi 70 a 80 % s tím, že jsem si vědom toho, že ne vždy použiji ideální část rostliny na roub. Buď mi byl takový poskytnut, nebo i já odeberu při nedostatku materiálu požadovaného druhu takový roub. Při roubování do rozštěpu bych řekl, že nemám takovou úspěšnost ujmutí jako při roubování za kůru. Na druhou stranu je pro mne roubování do rozštěpu rychlejší a později je roubovací místo těžko rozeznatelné, kdežto u roubování za kůru bude vždy podnož znatelně silnější a při použití velmi silné podnože pak i často „nehezky působící“. U roubování do rozštěpu volím vyšší kmínek, tedy roubuji výše, u roubování za kůru volím často variantu nižšího kmínku, s tím, že výhon roubu posleze vyvazuji pro založení kmínku. U roubování za kůru používám roub s 1- 3, u rozštěpu pak často ponechám 2- 4 očka. Listy ponechám pouze u horních dvou oček seříznuté na cca polovinu, či třetinu jejich původní velikosti. Většinou se roub ujme po 2 – 4 týdnech, ale už mám zkušenosti s tím, že to trvá i déle.
 
 
Když shrnu výše napsané:
-        Používám prakticky dva způsoby roubování a to do rozštěpu pro případ silného roubu a cca stejně silné podnože. Pokud je roub výrazně slabší (cca 1/3 průměru podnože a více) volím roubování za kůru.
-        Vybírám podnože dostatečně silné, vitální a v míze.
-        Roubuji raději na silnější podnože 4- 5 mm v průměru a více.
-        Asi jednou týdně rouby „vyvětrám“
-        Přivykat na normální podmínky vzdušné vlhkosti začínám již při prvních náznacích rašení roubu.
 
 
Tipy a rady:
-        Ideální doba pro roubování duben- červen.
-        Před roubováním si vše potřebné dopředu připravte, ať se pak nezdržujete např. stříháním pásky na slabší šířku atd., protože u roubování platí, čím rychleji, tím lépe.
-        Rozmyslete si jak vysoko budete roubovat- důvodů je několik. Možnost přeroubování, zamýšleny tvar a také vzít v potaz, že čím větší část podnože ponecháte, tím více bude ovlivňovat roubovance svými vlastnostmi.
-        Mějte vždy čistý a velmi ostrý nůž.
-        Seříznutý roub musí mít hladký a rovný řez, pokud nemá opravte- je důležité zachovat maximální dotykovou plochu roubu a podnože.
-        Na řezné plochy pokud možno nesahejte.
-        Při rozřezávání podnože při roubování do rozštěpu při řezu posunujte nožem mírně do strany (prostě řezejte). Pokud budete jen na nůž tlačit roub rozštípnete, nebo rozříznete, ale nebude řez rovný a hladký.
-        Na velmi slabé podnože uplatníte žiletku.
-     Pokud uchováváte rouby v ledničce, pak je cca den před použitím z lednice vyjměte a nechte zabalené při pokojové teplotě, nebo je před použitím namožte do vlažné vody.
-        Nepoužívejte žádný vosk na zamazání ran, většinou tím spíše rány popálíte.
-        Do doby ujmutí roubu a růstu první periody nezalévejte, nebo jen velmi obezřetně.
-        Při zakrytí PET, či sáčkem se nesmí roub dotýkan stěn. Jinak bude po roubu stékat vysrážená voda a hrozí, že zateče na řezné plochy a způsobí plíseň.
-        Roubovano rostlinu umístěte mimo přímé sluneční záření, osvědčilo se mi při teplotě 20 – 25 °C.
-        Kontrolujte podnož a pravidelně vylamujte její výhony.
-        Nebojte se vyzkoušet jiné způsoby roubování a např. i uchycení kolíčkem (u slabších podnoží).
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář